Přeskočit na obsah

Fieschertal

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Fieschertal
Fieschertal – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška1108 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
KantonValais
OkresGoms
Fieschertal
Fieschertal
Fieschertal, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha172,81 km²
Počet obyvatel318 (2018)[1]
Hustota zalidnění1,8 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.fieschertal.ch
PSČ3984
Označení vozidelVS
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fieschertal je obec v okrese Goms v německy mluvící část kantonu Valais ve Švýcarsku. Součástí obce jsou i osady Wichul, Zer Flie a Wirbul. Fieschertal je na Seznamu světového dědictví UNESCO - oblast Švýcarské Alpy Jungfrau-Aletsch.

Fieschertal je situován v údolí řeky Weisswasser, přítoku Rhôny, která vytéká z ledovce Fieschergletscher. Až do 60. let 20. století byla obec z Fiesche přístupná pouze pěšky. S rozlohou přes 170 km² je Fieschertal jednou z největších obcí ve Švýcarsku, přičemž 159,66 km² leží v oblasti světového přírodního dědictví. Většina území obce zahrnuje řídce osídlenou vysokohorskou krajinu a je silně zaledněná, včetně většiny ledovce Aletschgletscher a jeho přítokových ledovců, spolu s celým ledovcem Fieschergletscher. V katastru nebo na hranici obce jsou vrcholy Jungfrau, Mönch, Fiescherhorn, Agassizhorn, Finsteraarhorn, Oberaarhorn, Wasenhorn, Grünhorn, Wannenhorn, Eggishorn, Aletschhorn, Mittaghorn a Gletscherhorn, stejně jako jezero Märjelen. Jungfraujoch s turistickou atrakcí Top of Europe leží na severní hranici obce, ale přístup je pouze z komunit na severní straně.

Od roku 2016 spojuje Fieschertal se sousední obcí Bellwald na východě velkolepý visutý most pro pěší. Visutý most Aspi-Titter je dlouhý 160 metrů a překonává soutěsku Weisswasseru ve výšce 120 metrů.

Ve Fieschertalu jsou naturalizované jenišské rodiny, které však žijí mimo obec nebo jsou na cestách.

Fieschertal je poprvé zmiňován v roce 1351 jako vallis de Vies. Ve 13. a 14. století držel údolí v panství rod Blandratů, kolem roku 1404 rytíř Johann Thomas de Platea. Od 15. století až do roku 1802 zde byl biskupský fojtský úřad s nižší soudní pravomocí. Fojt, který byl od roku 1646 volen občany, byl zároveň představeným obce. Roku 1590 proběhlo hraniční vyrovnání s Fieschem, roku 1662 vyrovnání měšťanských práv. Do roku 1798 tvořily Fieschertal a Bellwald jednu z devíti čtvrtí okrsku Goms. Ve středověku obec patřila k farnosti Ernen, od 16. století je součástí farnosti Fiesch. Zpevněná silnice do obce byla otevřena až v roce 1965, roku 1975 zahájila provoz elektrárna ve Flie. Od 70. let 20. století v obci roste turistický ruch v návaznosti na Fiesch.[2]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel[2]
Rok 1850 1900 1950 2000 2016
Počet obyvatel 138 181 254 255 321

Dopravní spojení

[editovat | editovat zdroj]

Jediná tříkilometrová silnice spojuje Fieschertal s obcí Fiesch v hlavním údolí řeky Rhôny. Poštovní autobusy jezdí většinou v hodinových intervalech.

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Fieschertal na německé Wikipedii a Fieschertal na anglické Wikipedii.

  1. Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
  2. a b KALBERMATTER, Philipp. Fieschertal [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2005-11-29 [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]